Výlet za anglickými bojovníky, pašeráky i želvami – žáci z Nučic strávili týden ve Velké Británii

23. 9. 2025

Hrkal

Sedmáci, osmáci a deváťáci se po dvou letech opět vydali do Velké Británie. Naším cílem se tentokrát stalo přímořské město Hastings, proslavené nejen díky významné bitvě, ale také známé jako město, kde se zrodilo televizní vysílání.

Do Hastings jsme dorazili v pondělí dopoledne, po asi sedmnácti hodinách strávených v autobuse a na trajektu. Naše první kroky směřovaly na pobřežní promenádu, kde nám sice silný vítr okamžitě pocuchal účesy, ale zase létající mořská pěna se nevidí každý den! Od moře jsme zamířili na prohlídku nedalekých jeskyní Smugglers Caves proslulých svojí pašeráckou minulostí. Večer jsme se poprvé setkali s hostitelskými rodinami, které byly všechny přátelské a, co se ubytovávání zahraničních studentů týče, velmi zkušené.

V úterý nás čekal první den v jazykové škole. Byli jsme rozděleni na tři skupiny a hlavní pravidlo v hodinách znělo – mluvit anglicky, čeština zakázána! Po výuce nám ve škole přichystali oběd, a pak už vzhůru na poznávání okolí. Zamířili jsme do Battle Abbey, místa poblíž Hastings, kde v roce 1066 Vilém Dobyvatel porazil anglického krále Harolda. Poté ještě procházka malebnými uličkami rybářského městečka Rye a zase zpátky na večeři do rodin.

Středeční dopoledne zaplnila opět výuka v jazykové škole. Odpoledne nás čekal výlet do města Brighton, údajně nejšťastnějšího města pro život v Británii. V místním podmořském akváriu Sea Life jsme zkontrolovali, že se zde šťastně žije i želvám, rybám a žralokům, prošli jsme se v úzkých uličkách města, ze kterých duch staré Anglie dýchal snad ze všech koutů, vyřídili nějaké ty nákupy, a pak už byl nejvyšší čas vrátit se „domů” do Hastings.

Čtvrteční výuka proběhla docela netradičně – nekonalo se žádné sezení ve třídě, ale, vybaveni seznamem asi dvaceti otázek týkajících se historie a kultury města, jsme se rozprchli po centru Hastings a snažili se informace vyzvědět od místních obyvatel. Někdo nám rozuměl víc, někdo míň, někdo si chtěl povídat, jiný před námi utekl – ať tak či tak, zkušenost to byla dobrá.

V pátek nebyl čas na vyspávání. Už v půl sedmé ráno jsme se sešli se všemi věcmi u autobusu, rozloučili se s hostitelskými rodinami a vydali se na poznávání Londýna. Čekala nás projížďka na lodi po Temži, pak procházka, při které jsme překročili nultý poledník v Greenwich, prohlédli si Houses of Parliament s Big Benem, Westminster Abbey, Trafalgar Square, Leicester Square, Buckinghamský palác a další významné londýnské pamětihodnosti. Pozdrželi jsme se v Toweru, abychom se mohli pokochat pohledem na královské korunovační klenoty. S Londýnem jsme se rozloučili výhledem na podvečerní město z lanovky nad řekou. A pak už zbývalo jen zašeptat „Bye-bye Britain” a snad brzy na viděnou!